Být napoleonistou pro něj znamená hodně. "Například když jsme přebírali prapory a v chrámu zavelel francouzský generál, do toho ty bubny, tak byly i slzy. To si musí člověk prožít, to je úžasné," řekl Sklenář, který je členem bystřického klubu vojenské historie a 8. historického pluku francouzské řadové pěchoty.
K jeho nadšení pro napoleonská vojska jej přivedla záliba v historii. "Napoleon se mi vždy líbil, ty jeho boje. Navíc to jsou pěkné uniformy, sluší každému chlapovi, líbí se to děvčatům," řekl s úsměvem. Přestože má dané období hodně nastudované, některé věci jej překvapí. "Třeba když jsme byli v Lipsku, byly tam takové uniformy, že jsme se museli ptát, co to vlastně je," podotkl.
Sklenář se účastní řady akcí včetně rekonstrukcí bitev. "Bitva je krásná věc, tam už je adrenalin. Někdo to bere více ze srandy, někdo vážněji, například Poláci či Rusové. My už víme, co si můžeme dovolit," uvedl. Přesto se podle něj napoleonistům zranění nevyhnou. "Nejhorší to mají dělostřelci, tam jsou i utrhnuté ruce, prsty, popáleniny," uvedl.
Návrat do života po akci s napoleonisty není vždy jednoduchý. "Když přijedeme z bitvy, tak než člověk naskočí do toho běžného života, tak mi to i chybí, ten táborový život, kamarádi a všechno kolem," poznamenal. Rodina včetně manželky si už na jeho vášeň pro napoleonské období zvykla, vede k ní také svého vnuka. "Už ho do toho zasvěcuji, mám doma hodně věcí, byl bych rád, kdyby to po mě někdo převzal," řekl Sklenář. S napoleonisty procestoval celou Evropu, jeho snem je podívat se ještě na Korsiku.
Bystřická pobočka 8. regimentu francouzské pěchoty funguje ve městě dvě desetiletí. Dnes uspořádala vzpomínkový pochod z Dřevohostic na Přerovsku do Bystřice. Připomněla tak ústup vojsk po bitvě tří císařů u Slavkova a hlavně vojáky, kteří zemřeli na následky zranění či na nemoci v tamních lazaretech. V celém Česku se k napoleonistům hlásí několik stovek lidí. V Evropě patří ti čeští k nejaktivnějším.
zdroj: ČTK