České úspěchy v umělé inteligenci: odhalování zmetků ve výrobě, kontrola identity
Nejznámějšími příklady úspěšných firem z oboru umělé inteligence jsou světoví technologičtí lídři Google, Facebook, Microsoft, IBM či Accenture. V České republice ale také nejsme pozadu. A ačkoliv se u nás tomuto oboru, označovaném mezinárodně AI, seriózně věnuje jenom pár desítek subjektů, některé z nich již dnes nabízejí unikátní řešení světové úrovně.
Jedním z příkladů je brněnská společnost Pekat Vision, která vyvinula a uvedla do komerčního využití unikátní software, který pomáhá při průmyslové výrobě odhalit vadné výrobky. „Software dokáže pomocí umělé inteligence rozeznat anomálie a defekty na jakémkoliv povrchu a materiálu pomocí speciálních algoritmů analýzy obrazu. Firmy z různých odvětví je již nyní využívají zejména k průmyslové vizuální inspekci a kontrole kvality svých výrobků. Pomocí našeho řešení kontrolují jak výrobní polotovary, tak i konečnou podobu výrobků,“ říká Petr Šmíd, zakladatel společnosti Pekat Vison.
Dalším úspěšným projektem je firma Phonexia, kterou založili studenti z brněnského VUT. Společnost vyvíjí technologii na strojové rozpoznávání řeči. Phonexii se podařilo jako prvním na světě mluvené slovo analyzovat výhradně za pomoci neuronových sítí, které využívá k biometrickému ověřování identity. Někteří podvodníci totiž dokáží pomocí hlasových modulátorů napodobit hlas a řeč konkrétních lidí a vydávat se za ně například při telefonické komunikaci s finančními institucemi. Phonexia však dokáže takové případy odhalovat, i přesto, že hlasové modulátory také neustále vylepšují svoje možnosti. Řešení je oceňováno také kriminalisty například při identifikaci únosců, kteří po telefonu žádají výkupné.
Za hranicemi České republiky se také výrazně prosazuje další brněnská společnost ThreatMark, která AI využívá zejména k ochraně klientů bank a finančních institucí. „Vyhodnocujeme, jakým způsobem uživatel hýbe s myší, jakou dynamiku mají jeho úhozy na klávesnici nebo jaké funkce nejčastěji využívá, když má otevřenou nějakou aplikaci,“ říká šéf ThreatMarku Michal Tresner. Typické chování sledovaného člověka pak vyhodnocuje speciální systém umělé inteligence. Pokud se přihlásí někdo s netypickým chováním, systém na tento fakt finanční instituci upozorní.
Úspěšná je také pražská společnost Alquist, která uspěla v prestižní mezinárodní soutěži The Alexa Prize. Tým studentů ČVUT vytvořil konverzační umělou inteligenci pro hlasového asistenta Amazon Alexa. Řešení umožňuje plynule si povídat s člověkem na běžná témata, jako jsou sport, filmy nebo hudba. Dalším zajímavým projektem je společnost GoodAI, která se specializuje na řešení, které pomáhá zabránit škodlivosti autonomních strojů lidem. Start-up Rossum zase vyvinul řešení, které dokáže přečíst a analyzovat oskenované verze papírových faktur či účtenek, s nimiž si klasické účetní programy neporadí.
„Je skvělé, že mají české firmy v oblasti umělé inteligence úspěch nejen doma, ale i v zahraničí. Myslím si, že to ukazuje, že dokážeme v tomto oboru, který má obrovský potenciál, držet krok se světovou konkurencí. Rád bych i do budoucna viděl, aby těch úspěšných tuzemských firem bylo ještě více. Vedle kreativity a tvrdé práce jim může pomoci angažování schopných studentů, například brněnská Masarykova obor AI vyučuje již velmi kvalitně,“ komentuje Petr Šmíd z Pekat Vision.
